Hrušky jsou ovoce, které bylo na území Evropy známé a pravděpodobně i velmi oblíbené již tisíce let. Sušené plody byly nalezeny při vykopávkách sídel z doby bronzové ve středu a jihu Evropy. Nadšené využití tohoto ovoce dokládají i zápisky antických autorů (viz Homér a Odyssea) a Julius Caesar byl pěstitelem hrušní, dokonce se díky němu dostaly i na britské ostrovy.

Hrušky obsahují provitamin A, řadu vitamínů B, betakaroten a poměrně malé množství vitamínu C. Dále sodík, draslík, brom, fosfor, železo, zinek, jód a ovocné cukry. Ovocný cukr, který obsahují, nezpůsobuje na rozdíl od glukózy zvyšování hladiny inzulinu v krvi (které pak může být příčinou usazování tuku). Zdravá kombinace ovocného cukru a vlákniny ve formě rozpustného pektinu dobře působí na náš krevní cukr a pektiny navíc příznivě ovlivňují hladinu cholesterolu (brání kornatění cév).

Hrušky jsou zásobárnou vlákniny. Její obsah je téměř stejný jako u jablek, ale na rozdíl od nich hrušky obsahují větší množství nerozpustné vlákniny bohaté na lignin (který dává dřevu a pšeničným otrubám tvrdost). Rozpustná vláknina pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a nerozpustná má laxativní účinky.

Podporují pohyb střev, jsou výborným prostředkem proti zácpě. Hrušky mají více zásaditých než kyselých minerálních látek – proto pozitivně působí na rovnováhu kyselin a zásad v těle.

Brom obsažený v hruškách podle nejnovějších poznatků posiluje kosti.

Kromě toho jsou hrušky velmi bohaté na draslík, minerál, který má opačný účinek než sodík. Výzkumy ukazují, že čím vyšší je příjem draslíku, tím menší je riziko hypertenze. Stále přibývají nové a nové studie, které uvádějí, že hypertenze vzniklá ze zdánlivě neznámých příčin může souviset se skladbou stravy.

Hrušky podporují fungování ledvin, a proto se doporučují při ledvinovém selhání způsobeném zánětem nebo nefrózou. Je to dáno tím, že neobsahují žádný sodík, mají velmi málo proteinů, jsou dobrým zdrojem draslíku a působí diureticky. Konzumace velkého množství hrušek se doporučuje také při kardiálním a ledvinovém edému.

Konzumace hrušek podporuje vylučování kyseliny močové a jiných dusíkatých látek. Díky alkalizujícímu účinku je konzumace hrušek vhodná během detoxikačních diet, při kterých má dojít k neutralizování zbytku kyselin, jež se v těle hromadí vlivem nadměrné konzumace masa a masných výrobků.

Protože hrušky mají mírný diuretický a očistný účinek, jsou vhodným doplňkem odtučňovacích diet.

Zralé a měkké hrušky jsou lehce stravitelné. Je dokázáno, že už po 90 minutách od snědení se hruška dostane do tlustého střeva. Hrušky mají mírný adstringentní (stahující) účinek, působí proti hnilobným procesům ve střevech, proti plynatosti střev při kolitidě (zánětu tlustého střeva) a střevní dyspepsii (poruchám trávení v oblasti střev).

Celkově posilují organismus, proto se doporučují hlavně starším lidem, těhotným ženám a pacientům v období rekonvalescence.

Hrušky jsou výborným ovocem pro ty, kdo milují sladké, ale nechtějí přibírat na váze – mají nízkou energetickou hodnotu a i díky svému obsahu vody (kolem 84 %) jsou vhodné pro redukční dietu.  Dobře dozrálé hrušky jsou snadno stravitelné a zdraví prospěšné.

Přečtěte si také: Tajemný lymfatický systém aneb Co nám proudí v těle na ordinace.cz