Česnek má mnoho použití jako vnitřní dezinfekce a při nachlazení. Také pomáhá omezit množství cholesterolu v krvi, snižuje krevní tlak, chrání před bakteriálními a plísňovými infekcemi a je dobrou prevencí před vznikem rakoviny.

Česnek pochází pravděpodobně ze Střední Asie. Číňané i Egypťané ho používali už před dávnými věky.

Tak třeba už v 17. století před Kristem byla na egyptském papyru popsána stávka dělníků, kteří pracovali na stavbě pyramidy a odmítali pokračovat, protože jim byl odepřen česnek, který jedli, aby byli zdraví. Už tehdy byl česnek známý jako účinný lék při střevních potížích a při potížích dýchacích cest.

Ve starém Řecku a Římě byl uznáván jako všelék a hodně se přidával do jídla – věřilo se, že kdo ho jí, bude vtipný a bojovný. Židé zase vždy nosili na prsou stroužek jako ochranu před nemocí.

V dobách středověku lidé dokonce věřili, že je česnek ochrání i před morem, proto se přidával i do pitné vody, protože vodou se často šířily různé nebezpečné nákazy.

 ÚČINNÉ LÁTKY: Česnek obsahuje alicin – původce charakteristického pachu. Podle některých vědců při jeho konzumaci dochází k okysličování, což z něj činí prospěšnou potravinu s mnoha aktivními složkami. Nedovoluje ukládání vápníku a cholesterolu na stěnách cév. Účinkuje proti cizopasníkům (roupům, tasemnicím a škrkavkám) a napravuje střevní flóru.

Podporuje jaterní funkce a vylučování žluče, čímž posiluje trávení. Jeho užívání má blahodárné účinky na odkašlávání, způsobuje pocení, což vede k postupnému snižování horečky.

V olejovém nálevu ulevuje od bolesti v uchu a ve formě masti působí hojivě na řezné rány, zapálené klouby, podvrtnutí, kousnutí hmyzem.

V česneku se hojně vyskytuje selen a germanium, což jsou dva prvky s významnými antioxidačními účinky, které pomáhají v boji proti degenerativním nemocím, jako je rakovina. Je například známo, že z asi 560 kmenů obávaného zlatého stafylokoka jich česnek více než 500 spolehlivě ničí.

Dovede si poradit i s obávanou plísní kandidou, která je doslova podhoubím rakoviny a jiných vážných nemocí. Význam česneku při prevenci rakoviny potvrdila i studie univerzity v Severní Karolíně, která dokazuje, že lidé pravidelně konzumující čerstvý nebo vařený česnek se v průměru vystavují zhruba polovičnímu riziku onemocnění rakovinou žaludku a dvoutřetinovému riziku rakoviny konečníku v porovnání s lidmi, kteří česneku jedí jen málo nebo žádný.

Přestože česnek někdy dráždí ledviny, je užitečný při vylučování moče. Povzbuzuje peristaltiku střev a tvorbu trávicích šťáv.

Čerstvý česnek obsahuje 63 % vody; 1 % celulózy; 28 % glicidů; 0,1 % lipidů; 6 % bílkovin, vitamíny A, B1, B2, B3, C, brom, vápník, chlór, měď, železo, jód, magnesium, mangan, fosfor, draslík, sodík, zinek a selen v množství dostatečném pro potřeby organismu.

NÁKUP: Nejlepší a na účinné látky nejbohatší jsou čerstvé česnekové stroužky. Poznají se podle toho, že jsou pevné a pružně plné. Nakupujeme nepoškozené česnekové hlavičky bez zelených výhonků.

UCHOVÁNÍ: Česnek uchováváme na chladném, temném, relativně suchém a dobře větratelném místě i několik měsíců. Oloupaný česnek lze zmrazit, sušit nebo zpracovat na česnekovou sůl.

POUŽITÍ V KUCHYNI: Používáme jej na ryby, maso, saláty, zeleninu nebo předkrmy všeho druhu. Je nezbytný při přípravě skopového a mletého masa, domácích klobás, karbanátků, omáček, majonéz. Stroužky česneku buď prolisujeme, nebo drobně nasekáme. Kromě čerstvého můžeme použít i česnek sušený. V kuchyni se však může zužitkovat celá rostlina – nať do nálevů pro nakládání zeleniny a hub, marinád apod. Mimoto existuje i česneková pasta, máslo nebo olej. Do polévek přidáváme česnek až ke konci vaření.

 

Zdroj: Zelinářská unie Čech a Moravy

Jistě už jste slyšeli, že pokud chcete zdravě jíst, neobejdete se bez zeleniny. Ve spolupráci se Zelinářskou unií Čech a Moravy jsme pro vás připravili seriál, ve kterém vám představíme jednotlivé druhy zeleniny - jejich vliv na zdraví, rady jak je vybrat, uchovávat, ale i tipy na přípravu v kuchyni.